Kvalitní výpovědi respondentů jsou základem dobrého rozhovoru a výrazným kořením reportáže, zprávy či dokumentu. At´ se jedná o výpověď očitého svědka, názor odborníka, rozhovor s tiskovým mluvčím nebo anketu s náhodnými kolemjdoucími. Kdykoliv můžeš nechat za sebe říct informaci někoho jiného, udělej to – vypadá to lépe a ty ze sebe neděláš chytráka, ale reportéra.
Standardně takové, u nichž se ptáme na: co, kdo, kdy, kam, jak, proč apod. Zkus si takovou otázku položit a zjistíš, že na ni musíš odpovědět nějakým údajem. Pokud stačí říci ano nebo ne, je to uzavřená otázka a většinu povídání v rozhovoru provedeš ty. Neptáme se tedy: “Tady se koná studentský Majáles? A líbí se vám tu?”, ale raději se zeptáme: “Co se to tu děje? Co je to za akci? Jak se vám tu líbí? Co jste tu viděl/a?” apod. Pokud je respondent váhavý, odpovídá opatrně, dej mu úsměvem a pokývnutím hlavy najevo, že si vede dobře a že ho posloucháš. Pomůže to!
Telefon drž v úrovni obličeje respondenta (ne svého nebo budeš mít různě vysoké lidi pod různými úhly). Telefon většinou nemá zoom a má poměrně široký záběr, neboj se ho dát relativně blízko.
Dávej pozor na světlo – venku za denního světla stačí hlídat, aby nebylo za respondentem slunce, ale pokud si například respondenta v dešti stáhneš do podloubí a za ním bude výhled na dvůr, místo obličeje bude mít černý flek a pozadí bude přesvětlené. Stejné to bude v místnosti s oknem. U tradiční kamery si nastavíš bílou, ale mobil se okamžitě přeladí na aktuální podmínky a v horším případě bude při rozhovoru neustále dolaďovat a ostřit.
Nejlepší je postavit si respondenta tak, aby za ním bylo ilustrační pozadí – bavíte-li se o květinách, postav ho před záhon, park apod. – nebo nerušivá nesvětlá plocha. Pozor na natáčení v úzkých ulicích – stačí zachytit kousek světlé oblohy v horním rohu záběru a ztmavne celý obraz.
Největší kámen úrazu je ovšem zvuk. Pokud nemáš externí mikrofon, je potřeba se přizpůsobit. Pokud máš standardně jeden mobil, je nejlepší ho držet v mírně pokrčené ruce před sebou, zhruba na úrovni ramene respondenta. Pokud to má být anketa, je dobré držet mobil mimo osu očního kontaktu. Mobil by měl být stejně daleko od vás obou, vzdálenost ruky se dá dobře odhadnout. Díky tomu bude hlasitost otázek i odpovědí vyvážená.
Pokud máš možnost použít telefony dva (nebo diktafon), je vždy lepší dát jeden respondentovi k ústům a druhým natáčet (pokud jste na to dva, jeden točí, druhý nabírá zvuk a ptá se).
Jednak získáš nesporně kvalitnější zvuk a navíc si nemusíš tak pečlivě hlídat vzdálenost, můžeš zabrat respondentovy ruce, pokud něco ukazuje, apod. Úplně nejlépe to funguje, když si můžeš respondenta posadit, diktafon dát před něj na stolek a telefon si opřít třeba o hrnek s kávou. Zvuk i obraz je stálý a oba můžete
gestikulovat a být přirození. Sladit potom v PC obraz a zvuk není s trochou trpělivosti nijak složité.
Podívej se do galerie plné mediálních výstupů studentů VOŠP. V praktických dílnách pravidelně vznikají reportáže nebo talkshow z našeho televizního studia.
Naše škola chce jako studenty tvůrčí mladé lidi s nápady a chutí učit se mediálnímu řemeslu od profesionálů v prakticky zaměřeném vzdělávacím programu.