8. Natáčíme – Komentáře a výpovědi
Máme pro Vás další díl Desatera mobilního žurnalisty. Tentokrát s návodem, jak správně pracovat se zdroji, tedy výpověďmi. Až dosud jsme se věnovali technickým věcem, je čas na trochu novinařiny.
Komentáře a osobní výpovědi ve videu – práce se zdroji
V dosavadních dílech Desatera jsme se věnovali práci s mobilním telefonem v rovině potřebné pro základní kvalitu výstupu. Od tohoto dílu se budeme věnovat věcem neméně důležitým nicméně jednoznačně nadstavbovým. At´ již budeme hovořit o typech záběrů, práci se zvuky a ruchy nebo významu výpovědí v rámci reportáže, vždy se jedná o práci, v níž je již nezbytná určitá struktura výstavby a rozmyšleného postupu při nabírání materiálu. Nejedná se tedy o spontánní práci s mobilním telefonem, ale o proces zkvalitnění reportáže.
Jak při natáčení pracovat se zdroji
Pro kvalitní novinářskou práci je životně důležitá práce se zdroji. Za zdroj označujeme vše, co nám může poskytnout informaci o dění nebo problému, o kterém natáčíme nebo píšeme. Zdroje mohou být lidské, písemné, audiovizuální apod. Zdroje si můžeme rozdělit podle důležitosti.
Primární zdroje
Primární zdroje jsou takové zdroje, jichž se událost nebo problematika přímo dotýká. Jedná se o přímo zainteresované strany (např. řidič havarovaného auta, majitel rekordní dýně, vítěz nebo pořadatel soutěže) nebo očité svědky, kteří mají nezprostředkovaný zážitek a mohou tedy poskytnout osobní úhel pohledu. Primárních zdrojů se vždy ptáme jako prvních, protože mají často jedinečné informace – osobní verzi události, kterou zažili na vlastní kůži, mohou hovořit o motivaci, příčinách apod. Pokud je to jen trochu možné, snažíme se získat alespoň dva primární zdroje, ideálně z různých zainteresovaných stran. Díky tomu vneseme do naší reportáže objektivitu a pluralitu názorů.
Sekundární zdroje
Sekundární zdroje jsou ty, které mají k tématu nebo problematice co říci, ačkoliv nutně nebyly svědky samotné události. V případě nehody se může jednat o mluvčího policie nebo dopravního inspektorátu, můžeme se obrátit na odborníka, který nám poví, jak se v podobných případech postupuje, apod. Využijeme-li jiné než lidské zdroje, můžeme se podívat na statistiky podobných událostí, z archivu místního tisku zjistit, zda se něco podobného již nestalo, kdy a jak často se to opakuje atd.
Sekundární zdroje nám umožňují vnést do reportáže odstup a racionální informace. Zatímco u primárních zdrojů chceme slyšet osobní názor, prožitek, emoci a subjektivní pohled, sekundární zdroje nám mohou pomoci vrátit reportáž do informačně korektní a vyvážené roviny. Pokud však sekundární zdroje nejsou nebo nemáme čas je dohledat a využít, primární zdroje jsou, jak jejich název napovídá, naší prioritou a pro reportáž plně postačí.
Proč se pouštět do pracného pořizování osobní výpovědi a riskovat všechny strasti spojené s rozhovorem (zvuk, rámování obrazu, světlo apod.)? Nebylo by jednodušší si zdroje prostě vyzpovídat a potom je ocitovat? Bylo, ale divák si raději poslechne odborníka nebo očitého svědka, než aby mu to všechno odrecitoval redaktor, který zjevně nebyl ani na místě činu v čase události, ani nepatří mezi uznávané kapacity v oboru. Redaktor se tak nestaví do role chytrého “pupíka”, ale nezúčastněného pozorovatele a tento postup opět nahrává kýžené objektivitě. Na druhou stranu se může stát, že ti nebude chtít nikdo na kameru nic říct anebo to nebude valné kvality (i zkušený odborník může znervóznit, když se na něj namíří objektiv či mikrofon a začne se zaplétat do složitých souvětí, přeřeků apod.). V takovém případě je zcela v pořádku, když si respondenta vyslechneš a informaci zprostředkuješ pomocí parafráze nebo citace.
Závěrem reportáže bývá zvykem udělat tzv. stand-up. Reportér si stoupne před kameru a ukončí reportáž krátkým shrnutím. Vypadá to jednoduše, ale vyžaduje to množství praxe a dobrý stand-up se často točí mnohokrát, než se člověk vypořádá se svými přežblepty, špatným světlem, uříznutou hlavou v záběru apod. A s mobilním telefonem to je ještě těžší. Pokud nemáš dobrou přední kameru (alespoň 5 Mpx, ale to je opravdu minimum), tak si musíš mobil připravit někam na parapet a potom doufat, že si stoupneš správně. Ve svém stand-upu se pokus shrnout hlavní myšlenku reportáže a uveď své jméno, případně pro jaké medium točíš. Vypadá to jednoduše lépe.
Jak zní odpověď na otázku: „Které zdroje jsou v reportáži primární a které jsou sekundární?“
Podívej se na odpověď!
Správně jste usoudili, že všichni lidé na kameře jsou primární zdroje: šéf soutěže a dvě vítězky v různých kategoriích.
Pokud bychom chtěli přidat i některé sekundární, tak by mohl být vhodný zkušený bloger, který se ale soutěže neúčastnil, nebo mediální či marketingový odborník, který by se podělil o své postřehy o blogosféře. Pozor jen, aby se neposunul rámec reportáže! Zadáním byla reportáž z vyhlášení vítězů soutěže, nikoli např. zmapování života blogerů v České republice.
Tak hodně štěstí!
Podívej se do galerie plné mediálních výstupů studentů VOŠP. V praktických dílnách pravidelně vznikají reportáže nebo talkshow z našeho televizního studia.
Naše škola chce jako studenty tvůrčí mladé lidi s nápady a chutí učit se mediálnímu řemeslu od profesionálů v prakticky zaměřeném vzdělávacím programu.