5. Technická kvalita, nebo unikátní informace?

Práce s mobilním telefonem má v mediálním kontextu v podstatě dvě hlavní výhody – nízké pořizovací náklady a rychlost zpracování aktuálního dění. Zatímco první argument by z hlediska technické kvality reportáže neobstál, ten druhý je naprosto pádný a nachází své uplatnění napříč mediálním spektrem. Už jen proto, že profesionální vybavení u sebe zpravidla nenosíme, zatímco mobilní telefon má v kapse každý a nějaké připojení se vždy najde – datový přenos přes operátora, veřejná wifi apod. Velké množství událostí je tak zachytitelné pouze díky pohotovosti náhodných kolemjdoucích, jako jsi ty.

To samozřejmě neznamená, že při pořizování záznamu můžeme kvalitu úplně opomenout. Zkus se řídit následujícími radami.

1. Unikátnost

Selský rozum velí: jsem-li u něčeho výjimečného, co se za pár okamžiků už nebude opakovat (např. nehoda, požár, živelná pohroma, kuriózní situace atd.), a jsem v dané chvíli jediným, kdo situaci může zaznamenat, je jisté, že technická kvalita mého videa nebude tak důležitá, jako jeho unikátnost. Jistěže média následně pošlou své štáby, fotografy a reportéry, kteří mají profesionální výcvik a jsou schopni zpracovat další doplňující informace k dané události, ale v tuto chvíli jsem na místě pouze já a mám v rukou velkou šanci (viz ukázka teroristického útoku), že médium, do kterého své materiály zašlu, bude prvním, které je zveřejní a tudíž o moje video bude určitě stát.

Záběry pořízené mobilním telefonem, které obletěly svět

2. Rychlost v tvorbě struktury

Především se musíš umět velmi rychle rozhodovat! O tom, odkud kam budeš svoje záběry směřovat, co chceš svými obrázky sdělit. Ujasni si, zda půjdeš od celků k detailu a kde začít. Pokud ještě probíhá samotná akce, samozřejmě točíš, jak umíš. Vzápětí vyhodnocuješ všechny další kroky.

Točíš-li situaci, postavenou na lidech a jejich interakci, je samozřejmě nezbytné, zaměřit se v prvním plánu na ně a jít do bližších záběrů. Pokud jsi naopak u situace, kdy potřebuješ zaznamenat větší celky (např. hořící budova, živelná katastrofa), potřebuješ větší odstup, aby byla celá situace pro diváka přehledná. Hledej tedy dobré místo, odkud se ti tento záběr povede.

Pokud je šance, že někdo začne obratem na situaci reagovat s emocemi, je dobré je také zaznamenat, protože emoce “prodávají” obsah. Lidé si vždy zapamatují hluboký lidský příběh.

Hledej aktéry – lidi. Nejlépe tzv. primární zdroje, tedy ty, kterých se to bezprostředně týká (např. očité svědky, členy záchranných složek apod.) a získej od nich rozhovor nebo alespoň vyjádření (i bezprostřední). Až se situace trochu uklidní, vždycky se můžeš vrátit k ilustračním záběrům, anketě apod. Počítej s tím, že málokdy použiješ všechno, co natočíš. Střídej typy záběrů. Nikdy netoč jen celky, pokoušej se o detaily. Jsi-li už zručnější, můžeš se pokusit i o dynamický záběr – švenk.

3. Základní informace

Potřebuješ si vyjasnit alespoň základní informace, aby reportáž, která z tvých záběrů vznikne, ve výsledku dávala smysl. Drž se základních pěti otázek a to v následujícím pořadí: CO, KDO, KDE, KDY a PROČ. Pokud se ti na všechny nepodaří odpovědět, nic se neděje, počítá se snaha.

4. Práce s daty a odesílání do redakce

Máš-li natočeno, co nejrychleji příspěvek pošli. Nesnaž se o žádnou postprodukci, videa odešli v pořadí, v jakém si myslíš, že na sebe logicky navazují.

>

Rozcestník Desatera

<

Podívej se do galerie plné mediálních výstupů studentů VOŠP. V praktických dílnách pravidelně vznikají reportáže nebo talkshow z našeho televizního studia.

Naše škola chce jako studenty tvůrčí mladé lidi s nápady a chutí učit se mediálnímu řemeslu od profesionálů v prakticky zaměřeném vzdělávacím programu.