Česká republika je prý 18. nejšt´astnější zemí na světě. Ne každý se tak ale skutečně může cítit. Některým studentům například vadí nedosažitelné ceny bydlení nebo systém školství. Míru štěstí jednotlivých států za minulý rok měřila skupina vědců pod záštitou OSN.
Podle takzvané Světové zprávy o štěstí (World Happiness Report), která v posledních týdnech proletěla většinou médií, je Česká republika osmnáctou nejšt´astnější zemí na světě. Za posledních deset let Česko v tomto žebříčku poskočilo o 13 příček vzhůru. „Světová zpráva o štěstí se ukázala jako nepostradatelný nástroj pro ty, kteří tvoří politiku, a chtějí lépe porozumět tomu, co činí lidi št´astnými,“ popsal jeden z autorů studie John Helliwell.
Češi si sice polepšili, často ale vidí aktuální dění hůře, než jak by napovídal o poměrně vysoké umístění v žebříčku. „Od štěstí v této zemi mě zdržují například vysoké ceny za bydlení nebo třeba nedosažitelnost hypoték. Už jen kvůli těmto problémům št´astná nejsem,“ konstatuje studentka Kristýna Domečková a dodává, že se na její pohled nikdo neptal. Krátkodobý pohled na věc může ale realitu zkreslovat. I když třeba inflace v roce 2013 činila pouze 1,4 %, jiné tehdejší ekonomické parametry by se lidem dnes už nezamlouvaly. Například minimální mzda před deseti lety byla osm a půl tisíce korun na měsíc a HDP stálo na nule. Dnes je sice vysoká inflace, ale ekonomika roste alespoň o 3,5 % a také minimální platy Čechů se za uplynulé období navýšily téměř o polovinu; dostaly se na 17 300 korun.
Faktory, které vysvětlují štěstí
Ale ani studentka Dominika Rusková se v Česku št´astná necítí. „Je tu dost zastaralý systém, například ve školství. Také dost lidí dělá práci, která je nebaví a je to na nich vidět,“ dodává. Právě proto ona i někteří další mladí výzkum zpochybňují a nechápou systém, kterým se štěstí měří. Jak se tedy štěstí pro zprávu OSN měřilo? Výsledky vycházejí z Gallupova světového průzkumu, během kterého respondenti hodnotí svůj současný život na škále od 0 do 10, tedy od nejhoršího možného po nejlepšího. Štěstí se v sociologii měří podle podmínek života jednotlivých zemí. Po změření těchto aspektů každoročně vzniká již zmiňovaný World Happiness Report, který financuje OSN. „Vychází se z mnoha faktorů, jako je například průměrná délka života, hrubý domácí produkt, míra korupce ve veřejných institucích, míra svobody při důležitých životních rozhodnutích či sociální podpora,“ popsal ukazatele John Helliwell. Socioložka Eva Krulichová umístění Česka v žebříčku štěstí vnímá pozitivně, ale upozorňuje na zásadní fakt: „Celosvětové výsledky jsou zřejmě z velké části ovlivněny pandemií covidu a je potřeba vyčkat na další hodnocení, které pozici našeho státu potvrdí či vyvrátí.“
Dánské hygge zklidňuje nejen duši
Například Dánsko je považované za nejšt´astnější stát na světě, podle žebříčku OSN ale tentokrát vyhrálo Finsko. Nad Dány zvítězilo o pár desetin procenta, a to pouze díky lepším výsledkům ve dvou z šesti kategorií – v sociální podpoře a ve svobodě dělat rozhodnutí. Dánsko se ale může chlubit Institutem štěstí, který se zabývá vědeckými studiemi o štěstí a zajímá se o blaho a spokojenost v zemi. Podle dánských vědců se štěstí skládá ze tří aspektů. Jedním z nich je zhodnocení života, tedy jak jsou lidé spokojeni s tím, jakým směrem se ubírá. Dále afektivita, neboli každodenní pocity a emoce, a poslední je vnímání smyslu bytí, tedy jak důležité je to, co lidé v realitě dělají. Například afektivitu Dánové doplňují takzvaným hygge. Jde o metodou, která se týká všech příjemných pocitů a užívání si maličkostí. Může to být například pouhý šálek kávy, který si vypijí na gauči nebo příjemně strávený večer s přáteli. Podle Evy Krulichové není náhodou, že se na prvních příčkách studie umist´ují severské země. „Ukazuje se, že jde spíše o kulturní či hodnotové nastavení společnosti. Na umístění má vliv takzvaná pozitivní mysl, kterou některé národy propisují i do otázek, na které se výzkum ptá,“ říká Krulichová a dodává, že zatímco Dánové, Finové či Norové budou, i přes mnohá negativa, volit na škále spokojenosti častěji pozitivní hodnoty, Češi obvykle volí odpovědi ”někde uprostřed“.