Trojice vysokoškoláků aktuálně studuje v různých částech Evropy. Mladí Češi působící v Německu a Řecku se shodují na netradičním přístupu k výuce. Studentka v Dánsku oceňuje krásnou přírodu, méně už nákladné žití.
Zdroj: Unsplash
Dánské školství patří ke světové špičce. Na vysokých školách zde studenti nic neplatí. Také je možný výjezd na Erasmus, kam zamířila Anna Fenclová (21). „Studuji filozofickou fakultu univerzity Karlovy se zaměřením Skandinavistika, takže Dánsko pro mě byla jasná volba,“ vysvětluje Anna.
Dánsko je velmi vhodné pro studenty i po peněžní stránce. Je zde finanční podpora od státu pro pokrytí životních nákladů. Školy také nabízejí stipendia. „Částka, kterou dostávám od Erasmu, mi pokrývá náklady na bydlení a na jídlo. Na ostatní výdaje za měsíc mi to nestačí, takže mám momentálně online brigádu,“ říká Anna. Téměř 80 procent studentů v evropských zemích mají jedno nebo více placených zaměstnání. Ostatní věci jim platí rodiče nebo škola. Dokazuje to studie organizace Eurostudent z let 2018–2021.
„Bydlím s jednou holkou v bytě, který nám zařídila naše univerzita Aarrhusska. Každá máme svůj pokoj a sdílíme spolu kuchyň a koupelnu. Nájem činí celkem 400 eur,“ prozradila Anna. Dánské univerzity většinou nabízejí koleje pro své studenty, které jsou kousek od škol. Mezi rozšířenou variantou je také soukromý pronájem. Výše nájmu závisí na lokalitě a velikosti bytu, většinou se pohybuje od 200 až do 600 eur. Pronájem je někdy levnější než kolej, ale musí se platit tři nájmy dopředu.
V Dánsku jsou náklady na život obecně vyšší než v některých jiných zemích. Jedině jídlo je zde skoro stejně drahé, jako v Česku. „Dánsko je krásná země na prozkoumání, jenom je to tu drahé, “ zmiňuje Anna.
Německé koleje jsou drahé, i přestože nejsou vybavené
Německo je ve světě známé svou kvalitou univerzit a cenovou dostupností, ale ne každý student s tím souhlasí. Jeden z nich je David Netušil (22). „Berlín mě zaujal svou kulturou. Byla to moje třetí možnost a jediná, která vyšla,“ odpovídá David.
„Dostal jsem stipendium od své školy FAMU skrze program Erasmus, nejdříve 600 eur za měsíc. Poté jsem požádal o navýšení, jelikož ceny ubytování se zde pohybují okolo této částky, tudíž bych neměl moc co jíst,“ vysvětluje David. Jídlo je v menzách velmi levné, takže oběd pro studenta může stát jen pár eur. „Stipendium mi navýšili o necelých 200 eur, jelikož jsem pobíral sociální dávky. Jinak by mi to nezvedli. Upřímně si myslím, že částky pro Erasmus jsou zastaralé, z dob, kdy nebyla tak velká inflace,“ říká David.
Koleje v Německu nejsou podle některých českých studentů pořádně vybavené. Na pokojích někdy nejsou ani koberce a závěsy. „Koleje jsou zde opravdu velmi drahé a má univerzita nenabízí vlastní ubytování, proto jsem si jej musel hledat sám,“ konstatuje David. Ubytování hledají studenti na stránkách soustředící se na spolubydlení.
Na internetu studenti hledají na specializovaných portálech také brigádu. Odměny se pohybují kolem devíti až dvanácti eur na hodinu.„Nestíhal jsem práci, ani by mě tu nechtěli zaměstnat na méně než půl roku,“ odpovídá David.
Tomu přijde škola v Německu oproti FAMU absolutně zmatená a neprofesionální. „Výuka zde probíhá takovým způsobem, aby si to učitel ulehčil hlavně pro sebe. Celkově styl této univerzity mi připadá spíše jako vyšší odborná. Nemohl jsme se zbavit pocitu, že jsem zpátky na střední škole,“ prozradil David.
Řecko je velký chaos a to i ve školách
Barbora Sommers(25) studovala na Erasmus v Aténách média a marketing. „Dostávala jsem příspěvek od školy ve výši 400 eur, v té době mi to vystačilo na ubytování a trochu kapesného. Bydlela jsem v centru ve studentském bytě s dalšími dvěmi lidmi ze školy ,“ říká Bára. V menzách je jídlo zadarmo. Většinou se skládá z předkrmu, salátu, hlavního jídla, zákusku anebo kusu ovoce. „Řecko jsem si vybrala, protože se tam hlásilo nejméně lidí, takže jsem měla větší šanci se tam dostat. Finančně to bylo levnější, takže jsem věděla, že si to můžu dovolit,“ odpovídá Barbora Sommers.
Nejvyšší podíly pracujících studentů lze nalézt v Česku, na Islandu, Norsku, Slovinsku, Nizozemsku, Rumunsku a Turecku. „V Řecku jsem neměla práci. Stačilo to, co jsem dostávala od školy. S výdaji jsem to měla podobně jako v Česku, jenom alkohol je tam dražší,“ odpovídá Bára.
Studenti mají plný rozvrh. V průměru stráví 47 hodin týdně aktivitami studiem. „Chodila jsem do školy čtyřikrát týdně, studium nebylo nijak náročné. Měla jsem šest předmětů a, z toho dva byly náročnější. Ve škole jsem strávila tři hodiny a jinak půl hodiny úkoly,“ říká Bára. Čtyři z pěti studentů jsou nespokojeni alespoň s jedním aspektem svého týdenního časového rozpočtu.
„Největší rozdíl v Řecku byl chaos jak ve škole na ulici, tak i ve společenském životě. Věci nejsou naplánované, měli jsme úplně jiné učivo než řečtí studenti a učitelé se nám moc nevěnovali, “ prozradila Bára. V tomto chaosu ale najdete i krásnou přírodu, fascinující památky a přívětivé lidi.
Autorkou textu je Kateřina Husárová.