Ekonomickou situaci mladých výrazně ovlivnila pandemie covidu, válka na Ukrajině i současná energetická krize. Řadě dvacátníků u nás hrozí chudoba. Částečný podíl na jejich situaci má i trh práce, který k nim bývá nemilosrdný. Mladým ubližuje i fakt, že ze středních škol nemají žádné základní vzdělání ohledně pracovních podmínek.
Influencerka a zakladatelka informačního instagramového účtu Jsem v obraze Johana Bázlerová (21) pochází ze Středočeského kraje, což podle ní mělo velký vliv na její pracovní život. „Uvědomuji si, že kdybych vyrůstala v nějaké zaostalejší oblasti, vůbec bych dnes nemusela být tam, kde jsem. Pravděpodobně bych neměla stejné možnosti a nedostala se k řadě příležitostí,“ uvádí Bázlerová.
Její slova potvrzuje i průzkum sociální antropoložky Lucie Trlifajové je 20 procent mladých žen v Ústeckém kraji nezaměstnaných. „Regiony na severozápadě Čech patří mezi jedny z nejzaostalejších u nás. Lidé zde nemají takové životní podmínky jako třeba v Praze,“ vysvětluje. Největší problém na trhu práce podle ní mají jedinci s nižším vzděláním. Za důležité kritérium považuje také rodinné zázemí.
Tíživá ekonomická situace se však v poslední době netýká jen ohrožených skupin. Především mladí s vyšším vzděláním podle Trlifajové prahnou po pracovní volnosti a prostoru pro vlastní kreativitu. Začínají podnikat, aniž by si uvědomovali všechna úskalí. „Během pandemie covidu se ukázalo, že se pracovní svoboda vždy nevyplatí,“ popisuje Trlifajová.
Neinformovanost je problém
Podle Šárky Homfray z Odborového svazu státních orgánů a organizací je mezi mladými čím dál více živnostníků. Mnozí z nich ale vůbec neví, do čeho se pouští. Neznalosti využívají zaměstnavatelé. „Tento případ se většinou týká studentů. Firmy jim nenabízí jinou možnost než práci na živnostenský list. Podmínky mají ale stejné jako se smlouvou. Stávají se součástí takzvaného švarcsystému,“ popisuje Homfray.
Studentka Jana Volfová (20) tento případ zažila na vlastní kůži. „Na pohovoru mi řekli, že se ze mě musí stát OSVČ. Brala jsem to jako fakt a nenapadlo mě ptát se na jiné možnosti,“ líčí Volfová.
Podle Homfray mladé většinou před vstupem na trh práce nikdo neinformuje. „Je špatně, že čerstvě vystudovaní nastupují na pracovní pozice a nemají základní informace. Většina z nich netuší, jak funguje dovolená, nemocenská, natož jaká mají práva podle zákoníku práce,“ uvádí. Dodává, že by se základní průprava měla vyučovat již na středních školách.
Je čas na změnu
Současná vláda se snaží sociálně-ekonomické postavení mladých zlepšit. Pavel Štern z organizace Byznys pro společnost však zastává názor, že pokud se má situace dvacátníků posunout, musí se změnit trh práce. „Pracovní prostředí by mělo být otevřené všemu a všem. Musíme se zbavit předsudků spjatých s věkem, ale i genderem a sociálním postavením. Bez toho to nepůjde,“ zdůrazňuje Štern.
Lucie Trlifajová, která se zabývá chudobou a nedostatky české ekonomiky, za velký problém považuje také nejasnosti v komunikaci. „Často slýchávám, že finanční problémy mají pouze lidé, kteří pobírají sociální dávky. Právě mladí jsou důkazem toho, že tomu tak není,“ vysvětluje. „O chudobě mladé generace se moc nemluví. Lidem však často nedochází, že jejich situace reflektuje stav celé země,“ dodává.
Podle Trlifajové by se na dvacátníky mělo přestat koukat skrze nablýskaný mediální obraz. Lepší možnosti, které dnes mladí mají, nepovažuje za důvod k jejich přeceňování. „Nelze žít v domněnce, že mají všichni z nich předem předmetenou cestu. Takhle se nikam neposuneme. Opět se bavíme o předsudcích, které jsou nežádoucí,“ zdůrazňuje Trlifajová.
Autorka studuje na Vyšší odborné škole publicistiky zaměření Žurnalistika a tvůrčí psaní.