Streamovací služba Amazon se snaží divákům přiblížit, co se mohlo dít před událostmi, které zachytily populární filmy Pán prstenů a Hobit. Na rozdíl od předchozích dvou trilogií režiséra Petera Jacksona tentokrát tvůrci nemají práva na knihu, z jejíhož obsahu seriál vychází. Prsteny moci jsou proto jen volnou adaptací ságy Silmarillion. Směsice improvizace a představivosti může části fanoušků fantasy vyhovovat, zato obdivovatelé tvorby J. R. R. Tolkiena zuří.
Seriál ze světa Pána prstenů schytal lavinu kritiky ještě před svou premiérou. Fanoušci Tolkienovy podoby Středozemě nemohli vystát například rasovou diverzitu. Černí elfové, trpaslíci a hobiti v knihách anglického spisovatele nebyli, v Prstenech moci se však objevují. Kritika se týkala i děje, jenž měl být už podle upoutávek odlišný od knižní verze. To ale souvisí s faktem, že Amazon sice vlastní práva na všechny díly Pána prstenů a Hobita, na další Tolkienovo dílo Silmarillion už však nikoliv.
Odvážná cesta diverzitou vyšla
Je bohužel znát, že na Prstenech moci pracovalo sedm scénáristů. Vyprávění je i vůli tomu chaotické. Zdroj: Unsplash.com
S rasovou vyvážeností se přitom filmaři popasovali dobře. Po boku trpaslíka Durina IV. září jeho snědá žena Disa. Chluponoh (jde o předchůdce hobitů, pozn. red.) Sudoch výborně ztvárňuje dobrosrdečného leč respektovaného lídra přátelské party. Tmavý elf Arondir se dobře sžil s rolí připomínající Legolase z předchozích trilogií. Všechny tři hlavní postavy tmavé pleti navíc podávají výborné herecké výkony. A pokud se milovníci Tolkiena nedokáží od jeho světa oprostit jen kvůli barvě pleti hrdinů, jednoduše by seriál neměli sledovat.
Zápletkou první série je hledání temného pána Saurona. Elfka Galadriel se ho snaží vypátrat a zahubit. Jednak tuší, že Sauron shromažďuje zlo na východě, zároveň plánuje pomstít svého bratra, kterého temný pán zabil. Tvůrci v osmi epizodách vedle elfů popisují i život trpaslíků, lidí, skřetů a chluponohů.
Odpočinková podívaná
Zatímco Jacksonovy trilogie byly plné akce, na pomalém tempu Prstenů moci je znát, že jde o seriál. Byt´ akce není tolik, divák se může kochat scenériemi na území trpaslíků, elfů, skřetů či lidí. Detailní způsob ztvárnění trpasličího sídla Khazad-dûm či lidského království Númeron jsou jako z velkorozpočtového filmu.
Naopak triků v bojových scénách je v první sérii na poměry nejdražšího seriálu v historii málo. Nemalá část ze 462 milionů dolarů zřejmě padla na velkolepou šestou epizodu. Věž shozená na skřety v tábořišti lidí či výbuch sopky před vznikem Mordoru jsou do puntíku propracované scény. Škoda, že v ostatních dílech podobné kousky chybí.
Do světa Středozemě se vrátil skladatel Howard Shore, který získal tři Oscary za hudbu k Pánu prstenů. Stejně jako u efektů, se však ani u Shorea nepodařilo využít nabízený potenciál. I když jeho hudba byla hlavním prvkem známých scén v Jacksonových trilogiích, tentokrát takový prostor nedostala. Znělka je sice výborná a divák zní cítí kombinaci Pána prstenů s Hobitem, během děje si ale muziky pořádně nevšimne.
Nezáporný záporák a skrytý Sauron
Hlavní negativní postavou seriálu je velitel skřetů Adar. Na vůdce krvežíznivé a bezcitné bandy je ale příliš empatický. Někteří fanoušci mu dokonce proti egoistické Galadriel fandí. Herec Joseph Mawle se do role výborně vžil. Přestože nemá mnoho dialogů, při každém si diváky více a více získává. Otázkou zůstává, zda není málo záporný, jelikož vedle Adara v první sérii jinou hlavní negativní postavu nenajdeme.Před zářijovou premiérou Amazon informoval, že k odhalení toho, kdo je Sauron, dojde na konci úvodní série. Právě Adar je jako vůdce skřetů dlouho hlavním adeptem, ne ale jediným. Rozhodnutí skrývat temného pána až do úplného konce je dramaturgicky správné, zvláště když ještě před závěrečným dílem diváci váhali mezi čtyřmi kandidáty.
Je nutné být trpělivý
První sérii lze rozdělit na dvě části. “Úvodních“ pět epizod je hodně pomalých. Divákovi jsou zdlouhavě a místy až nepřehledně představovány jednotlivé rasy a jejich motivace. Filmaři tuto cestu zvolili zjevně s ohledem na další připravované série. To ale v situaci, kdy další díly vyjdou nejdříve za rok (přesné datum zatím nebylo stanoveno, pozn. red.), ztrácí smysl. Publikum si mnohé vedlejší postavy už nebude pamatovat.
Slabinou je i to, že se během nastolování prostředí a figur nepochopitelně často střídají dějové a časové linky. Je bohužel znát, že na Prstenech moci pracovalo sedm scénáristů. Vyprávění je i vůli tomu chaotické. Divák se s určitou postavou sžívá, najednou přijde střih a je jinde v místě i čase.
Po pěti představovacích dílech přijde ovšem razantní změna. Zbylé tři epizody jsou plné akce a zvratů, čemuž pomáhají zejména skvěle propracovaní skřeti. Ti jsou ještě děsivější než v Pánu prstenů. Scény jako napadení vesnice lidí, odhalení Saurona a kování prstenů moci jsou vrcholy první série, pro které se vyplatí pomalý úvod tolerovat. Pokud tedy divák není zarytým fanouškem čistého Tolkienova světa a dá vůbec seriálu šanci.
Pán prstenů: Prsteny moci
USA, 2022, 17 h 57 min (Minutáž: 65–72 min)
Tvůrci: Patrick McKay, John D. Payne
Režie: J.A. Bayona, Wayne Yip, Charlotte Brändström
Předloha: John Ronald Reuel Tolkien
Scénář: Helen Shang, Gennifer Hutchison, Justin Doble, Stephany Folsom, Glenise Mullins, Jason Cahill, Nicholas Adams
Kamera: Oscar Faura, Aaron Morton, Alex Disenhof
Hudba: Bear McCreary, Howard Shore
Hrají: Morfydd Clark, Robert Aramayo, Ismael Cruz Cordova, Cynthia Addai-Robinson, Megan Richards, Maxim Baldry, Markella Kavenagh, Peter Mullan, Joseph Mawle, Ema Horvath, Sophia Nomvete
Eduard Nosek
Autor studuje na Vyšší odborné škole publicistiky.