Některá zahraniční média se do svých pravidelných rubrik snaží zařadit takzvaný solutions journalism. Žurnalistický žánr, který má čtenáře navést k řešení konkrétního problému, se od klasické novinařiny v mnoha směrech liší. V českých médiích se mu však podle šéfredaktora deníku E15 Nikity Poljakova nedostává tolik prostoru. Ve spolupráci s neziskovou organizací Transitions proto skrze školení, mentoring i individuální podporu usiluje o změnu.
Mezinárodní organizace Ashoka přivedla v roce 2016 do České republiky pojem solutions journalism (SoJo). Novinářský žánr pocházející z Ameriky narozdíl od běžného zpravodajství problémy pouze nepopisuje, ale ukazuje cesty a řešení, jak z nich ven. „Tam, kde běžná žurnalistika končí, přichází na řadu SoJo. Zabývá se totiž analýzou existujících odpovědí na nestandardní situace. Od ostatních útvarů se liší hlavně tím, že hledá a představuje pozitivní příklady,“ vysvětluje šéfredaktor deníku E15 Nikita Poljakov, který se snaží, aby solutions journalism pronikl do co nejvíce tuzemských redakcí.
Sám se v roce 2019 zapojil do jedné z prvních iniciativ spojených s žurnalistikou zaměřenou na řešení u nás. „Pro server Aktuálně.cz vznikl projekt s názvem Nejsi sám. Cílem bylo veřejnosti nastínit problematiku vysokého počtu sebevražd mladých mužů v Česku, kteří se u nás zabíjejí čtyřikrát častěji než ženy,“ nastiňuje Poljakov, proč se s týmem rozhodli na téma upozornit a zmapovat způsoby, jak problémům předcházet. Za práci získali novinářské ocenění Nadace OSF v kategorii online žurnalistiky.
Redakce na SoJo nemají kapacitu
I přesto, že se solutions články často setkávají s pozitivními reakcemi, nedaří se jim u nás příliš uchytit. „Situace médií se stále zhoršuje. Klesají náklady tištěných novin i online čtenost. Redakce se snaží šetřit, a tak se jim nevyplácí blokovat lidi na tak pracnou disciplínu,“ uvádí Poljakov. Novináři se v rámci SoJo musí do tématu ponořit. Hledají pozitivní odchylky v řešení problémů, objevují inovativní nápady a tvoří reportáže o probíhajících experimentech. Výsledkem má být informativní obsah se společenským dopadem.
Poljakov uznává, že se jedná o kapacitně náročný obor. „V rámci Nejsi sám vznikly čtyři texty upozorňující na nevoli o svých problémech mluvit, důležitost individuální psychologické či psychiatrické péče nebo překážky, které mohou potenciálního sebevraha odradit. Osobní zkušenosti respondentů jsme doplnili vědeckými poznatky, radami i přiblížením stavu prevence sebevražd v České republice. Práce na textech zabrala opravdu hodně času,“ demonstruje vytížení, které je podle něj zásadní.
Přijde změna médií?
Důvodů, proč se solutions journalismu v Česku nedaří, je více. Jedním z nich je podle šéfredaktora deníku E15 i konzervativnost národa. „Řadě konzumentů i novinářů se nechce přivykat na nové způsoby. Raději se spokojí s klasickým, rychlým zpravodajstvím, které je většinou nic neříkající a spíše nás zahlcuje,“ doplňuje Poljakov s tím, že je potřeba na přístupu pracovat. Naději vidí v mladých. Současný způsob informování je pro ně prý mnohdy pasé, jelikož funkci médií začínají suplovat tvůrci obsahu na sociálních sítích.
Poljakov se ve spolupráci s neziskovou organizací pro rozvoj médií Transitions snaží novinářskou obec přesvědčit, že lze vypadnout ze zajetých stereotypů a úlohu médií znovu povznést. „Často se v redakcích setkáváme s apatií a nedůvěrou vůči žánru. Novináři si ho mnohdy spojují s aktivismem a neobjektivitou. O SoJo se proto snažíme zvyšovat povědomí a na již existujících příkladech ukazovat, že dává smysl,“ popisuje Poljakov. Dopady solutions textů jsou však podle něj zatím těžko pozorovatelné. Zda jsou řešení účinná proto téměř nelze dokázat.
Autorkou textu je Barbora Dvořáková.