Radek Schulz komentuje turnaje v šipkách pro televizi TV Nova a zároveň je sám aktivní hráč, reprezentant České šipkové asociace. V rozhovoru pro Generaci20 přibližuje, jak vypadá příprava na komentování takto rychlého sportu, jaké komplikace to přináší a proč šipky v posledních letech tolik lákají nové mladé diváky i hráče.
Cítíte rozdíl mezi tím, jak šipky vnímáte jako hráč a jako komentátor?
Rozdíl tam je. Myslím, že pro komentátora je klíčové, aby o tom sportu věděl, co nejvíce. To platí pro jakýkoliv sport, ale pokud ho člověk sám někdy hrál, má k němu lepší vztah a lépe rozumí tomu, co se na hřišti nebo v tomto případě u terče děje. Jako hráč mám ale hlavu prázdnou, soustředím se čistě na hru a můžu si ji užívat. Když komentuju, musím přepnout do jiného modu, dívat se na hru s odstupem a analyzovat ji. Často mě třeba napadne, že bych v některých situacích jednal jinak, ale profesionálové mají své postupy. Ten rozdíl je především v tom přístupu. Jako hráč jste ponořený v přítomném okamžiku, zatímco jako komentátor musíte přemýšlet o hře komplexněji.
Jak vypadá vaše příprava na komentování šipkových turnajů?
Příprava na komentování každé session, tedy konkrétního bloku zápasů, je poměrně systematická. Nejprve si připravím rozpis zápasů, které se budou hrát a o každém hráči si sepíšu základní informace – datum a místo narození, statistiky, vzájemné zápasy. Spoustu informací už mám v hlavě, protože šipky sleduji přes dvacet let a některé hráče znám i osobně, ale poznámky mám pro jistotu během přenosu vždy před sebou. Kromě toho sleduji oficiální kanály, zejména sociální sítě Matchroom Sport, které pořádají turnaje. Nejvíce informací získávám z platformy X. Příprava na jeden čtyřhodinový přenos mi zabere zhruba hodinu.
Je rozdíl mezi komentováním přenosů u nás a v zahraničí?
Na rozdíl od zahraničních televizí, které pracují s dvojicí komentátorů, u nás komentujeme sami. To je náročnější, protože nemáte part´áka, který by vás zastoupil, když například hledáte nějaké informace. My si to ale částečně vynahrazujeme komunikací s diváky. Během přenosu nám diváci posílají dotazy na speciální emailovou adresu dart@nova.cz. Díky tomu můžeme reagovat na otázky, vyplnit hluchá místa nebo zpestřit pomalejší pasáže zápasů. Tato interakce s komunitou je skvělá a i diváci si ji velmi pochvalují.
Co je na moderování šipek, které jsou ze své podstaty trochu statické, nejtěžší?
Nejtěžší je udržet pozornost po celou dobu přenosu, protože je to ve skutečnosti velmi rychlý sport. Většina turnajů se hraje formátem 501 double out, kde hráči mohou ukončit hru už devíti šipkami. Musím tedy neustále sledovat, co se děje na terči, a zároveň přinášet divákům zajímavé informace – třeba, co hráči nedávno dělali nebo co sdíleli na sociálních sítích. Je potřeba správně uvést a uzavřít každou hru (v šipkovém žargonu leg), vysvětlit klíčové momenty, jako když hráč hází na double 20, a celkově udržet diváky zaujaté. Výzvou je také délka přenosů – session může trvat tři a půl až pět hodin. Jedinou pauzou mezi zápasy jsou reklamní přestávky, které trvají jen dvě minuty a třicet tři vteřin.
Myslíte, že je tento sport fenoménem dnešní doby?
Rozhodně ano. I naše přenosy na Nově přilákaly mnoho nových hráčů. Šipky se začaly dostávat do povědomí i mezi lidmi, kteří s nimi dříve neměli žádné zkušenosti. Velký přínos měl i turnaj Czech Darts Open, který se podařilo dostat do ČR díky mému kolegovi Pavlu Kordovi. Letos se ho účastnilo 18 hráčů z TOP 20 světového žebříčku. Je to oficiální turnaj s vysokými výhrami a přitahuje pozornost nejen diváků, ale i nových hráčů.
Na tomto turnaji zazářil Čech Pavel Drtil. Pomohlo to popularitě sportu, přilákalo to tak další hráče? Pavel Drtil určitě zviditelnil české šipky. Ukázal, že i amatér může držet krok s těmi nejlepšími.
Jaké organizace u nás rozvoj šipek podporují?
U nás v Česku jsou to Česká šipková organizace (ČŠO), která se zaměřuje na šipky s ocelovými hroty a Unie šipkových organizací ČR (UŠO), která sdružuje hráče softových šipek. Obě pomáhají rozšiřovat základnu a zvyšovat kvalitu hráčů.
Láká hraní šipek mladé lidi?
Určitě, především zásluhou televizního vysílání, kde mladí sledují ty největší světové hvězdy. Obrovským fenoménem je teď Luke Littler, sedmnáctiletý hráč z Anglie, který už teď dominuje světovým šipkám. Nedávno vyhrál velký turnaj a loni ve finále mistrovství světa skončil druhý, a to mu bylo teprve 16 let. Jeho popularita vystřelila raketově i na sociálních sítích – během mistrovství světa si jeho Instagram získal přes milion sledujících. Takové příběhy jsou inspirací pro mladé, protože šipky už nejsou jen zábavou, ale i seriózním sportem s vysokými odměnami.
Jaké možnosti mají ti, kdo by se chtěli začít šipkám věnovat jako sportu?
Například jedna úspěšná šipková akademie už funguje v Brně, další je v Praze nebo v Neratovicích. Český svaz šipek navíc podporuje mládežnické a juniorské reprezentace, které jezdí na mistrovství světa či Evropy. I stát pomáhá dotacemi, takže mladí mají dnes více možností se v šipkách rozvíjet.
Autorkou rozhovoru je Karolína Hanušová. Foto: archiv respondenta