Téma duševního zdraví přestává být tabu, a to i díky sociálním sítím, prostřednictvím kterých se řada influencerů snaží šířit povědomí o důležitosti tohoto problému. Návštěva gauče v psychologické poradně se tak u mladé generace proměnila v trend. Vzhledem k velkému zájmu o konzultace však začíná být odborníků v oboru nedostatek. Čekací lhůta se pohybuje v rozmezí několika měsíců. Studie vědců z Karlovy Univerzity navíc potvrdila, že se duševní stav Čechů obecně zhoršil.
Na psychoterapii pacient čeká až půl roku. Zdroj: Pixabay.com
Zažité přesvědčení z doby generace našich rodičů o tom, že je návštěva psychologa projevem slabosti, postupně mizí. Díky uživatelům sociálních sítí se ze zdravého životního stylu a s ním související sebeláskou a duševní pohodou stal trend, který neminul ani studentku publicistiky Kristýnu (21). Ta se ve své psychice, která se vlivem přepracování a narůstajícího stresu zhoršovala, dlouho nevyznala. Rozhodla se proto v rámci prevence zajít k odborníkovi. „Často jsem se cítila pod psa, měla úzkosti a nebylo mi mentálně dobře. Ze začátku jsem se bála vyhledat pomoc, ale na sociálních sítích mi často vyskakovali uživatelé, kteří chození na terapie doporučovali, tak jsem se rozhodla jít,“ popisuje.
Právě trend „duševních koučů“ zčásti zapříčinil nedostatek klinických psychologů. „Za zvýšenou poptávku může mimo jiné i takzvaná destigmatizace oboru, díky které chození k odborníkovi není již tolik známkou duševní nemoci, ale spíše odrazem kvalitní péče o sebe samého. O vnitřní pohodě se také více hovoří v médiích, a tak se dostává do povědomí veřejnosti,” vysvětluje mluvčí Asociace klinických psychologů Markéta Celerová. Podle ní poptávka po odborné pomoci stoupla nejen vlivem trendu sociálních sítí, ale také díky dalším faktorům. „Přibylo překážek, kterým lidé musí čelit. Kromě standardního pracovně-rodinného života se přidaly i problémy probíhající pandemie koronaviru a války na Ukrajině. S těmi se pojí i další mentálně náročné situace, jako je energetická krize a zvyšující se inflace,” dodává Celerová.
Na psychoterapii pacient čeká až půl roku
Student hotelové školy Adam (25) se loni marně snažil najít odborníka poté, co se ocitl ve špatné sociální i finanční situaci. Kvůli zvýšené poptávce se mu ale pomoci nedostalo. „Přijde mi fajn, že se téma mentálního zdraví dostává více do povědomí. Na druhou stranu jsem se sám vyskytl v situaci, kdy jsem opravdu potřeboval odbornou pomoc, ale musel jsem na ni čekat zhruba pět měsíců,” popisuje.
Doba přijímání pacientů na psychoterapii se totiž dlouhodobě prodlužuje. „Objednací lhůty jsou i půlroční, což je pro kvalitní terapii nedostatečné,” konstatuje prezidentka České psychologické komory Irena Wagner. Podle letošního průzkumu společnosti T-Mobile připadá v Česku na deset tisíc obyvatel pouze devět psychologů. Pro představu, v Německu je jich na stejný počet obyvatel zhruba 26,5. Fakt, že se duševní stav Čechů zhoršil, potvrzuje i výzkum vědců z Karlovy univerzity, který zaznamenal mezi lety 2017 a 2020 nárůst výskytu deprese, úzkosti a psychických poruch. „Převaha příznaků duševního onemocnění stoupla z 20 na 30 procent. Trojnásobně vyšší je riziko deprese a sebevraždy, dvakrát pak riziko úzkosti. Největší dopad to má zejména na mladou generaci a ženy,” popisuje studie.
Influencer psychologa nenahradí
Například na sociální síti Tik Tok je možné najít nespočet videí,kde mladí lidé radí ostatním, aby v případě vnitřní nepohody zašli k odborníkovi. Například uživatelka Gabriela Švejdová v jednom ze svých příspěvků uvádí, v jaké fázi je podle ní vhodné vyhledat pomoc. „Když často brečíš, hroutíš se, máš špatné známky ve škole a nevíš, co se sebou, můžeš tyhle problémy vyřešit s psychologem,” popisuje Švejdová. „Pokud máte duševní problémy, není ostuda vyhledat odborníka,” vysvětluje v dalším videu uživatelka Adéla Charvátová.
Podle Wagner může být největší hrozbou právě komunitaduševních poradců, koučů a dalších laiků, kterou lidé mohoučasto vyhledávat jako alternativu. „Nedostatek psychologů do jisté míry suplují různí koučové, poradci či absolventi obskurních výcvikových kurzů. U nich však hrozí vzhledem k jejich nedostatečnému vzdělání poškození psychiky jedince. Navíc nejsou schopni rozlišit hlubší poškození duše,” říká Wagner. Podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních je však nepřípustné, aby nevystudovaný odborník poskytoval služby pacientům.
Tereza Šimurdová
Autorka studuje na Vyšší odborné škole publicistiky zaměření Žurnalistika a tvůrčí psaní.