Aneta Čičková (22) je mladá slovenská novinářka. Během studia nastoupila do Slovenské veřejnoprávní televize RTVS, kde si, jak sama říká, začala plnit svůj novinářský sen. Ten ale kvůli současné politické situaci na Slovensku může brzo skončit. Tamní vládní koalice na nezávislá média opakovaně útočí. Situace došla tak daleko, že někteří novináři nesmějí na tiskových konferencích vlády ani pokládat otázky.
Novinářská profese je na Slovensku kvůli současné politické situaci v ohrožení. Ale co mladí novináři, studenti: zaznamenala jste třeba, že by nyní zájem o studium oboru upadal?
Podle mých informací se lidé hlásí na fakultu naopak i kvůli tomu, co se děje v současné společnosti na Slovensku. Musí ale mít silný žaludek a nenechat se snadno zastrašit. Zároveň znám ale i studenty, kteří jsou z momentální situace hodně frustrovaní. Já osobně bych chtěla být jednou investigativní novinářka, takže strach mě nemůže odradit.
Na jaké univerzitě studujete?
Studuji na Fakultě masmediální komunikace Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě. Zaměřuje se primárně na studium zpravodajského psaní, pokud se ale studenti zajímají o práci v rádiu či v televizi, máme k dispozici i školní rádio a televizi. Spolužačka pracovala ve zpravodajské televizi TA3, kam jsem také poslala životopis. Bohužel mě nevzali, ale dostala jsem kontakt do RTVS. Moje profesorka z univerzity tam dlouho pracovala jako moderátorka, takže jsem věděla do čeho jdu.
Nakonec jste se tedy do RTVS ale dostala. Na jaké jste pozici?
Pozice se jmenuje Junior redaktor. Jsem na jedné ze střižen a pomáhám redaktorům v terénu. At´ už se živými vstupy, nebo jim dělám rešerši. Také komunikuji s rozhlasovými reportéry. Pokud je časový tlak, jdu do terénu s kameramanem sama.
Přesuňme se k postavení veřejnoprávních médií Slovensku a taky k jejich financování. To je jiné než v Česku, platí je stát. Co to pro fungování RTVS znamená?
U nás občané na rozdíl od České republiky neplatí koncesionářské poplatky. Rozpočet na provoz televize a rozhlasu určuje stát a peníze pocházejí ze slovenského státního rozpočtu. RTVS z něj má každý rok dostávat 0,17 procent HDP, jak rozhodla a zavedla vláda Igora Matoviče. Tímto způsobem si měla veřejnoprávní instituce dokonce přijít k větší finanční částce než dříve. Kdyby bylo potřeba, byl příslib, že by RTVS mohla dostat i 0,19 procent. Pro představu, 0,17 procent HDP nyní odpovídá asi 180 milionů eur. Situace se ovšem změnila s nástupem další vlády.
Co pro veřejnoprávní média nástup Ficovy vlády v roce 2023 ve finanční rovině tedy znamenal?
Výrazné seškrtání rozpočtu. Oznámili, že nově dostane televize a rozhlas pouze 0,12 procent HDP. Přišla s tím ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS). Pro veřejnoprávní média to byla velká rána. Zastavily se projekty, které se měly uskutečnit, v plánu byl nákup nového vybavení, oprava střižny a také zvýšení platů. Na všechno jsme mohli ale zapomenout. Pokud vím, vláda chtěla od základů změnit vedení celé RTVS. Plánovali kontrolovat vysílání a rozhodovat o tom, co do něj půjde. Nejedná se o potvrzenou informaci, ale na vše by měl dohlížet místopředseda slovenské Národní rady Andrej Danko (SNS).
Jak tedy vypadá situace v RTVS nyní?
Ficovo snažení zatím nic nepřineslo. Čekalo se ale hlavně na výsledek prezidentských voleb. V novém zákoně, který vláda předložila se objevila řada připomínek a také protiústavní věci, které by prezidentka Zuzana Čaputová nikdy nepodepsala. Uvidíme ale, jak k tomu přistoupí nově zvolený prezident Peter Pellegrini.
Jaká atmosféra v televizi panuje?
Bojíme se cenzury. Skutečně nevíme, v čem jsme neobjektivní, jak nám současná vláda neustále vyčítá. Každý si dává velký pozor, co a kde použije, jaký záběr zvolí, jakého respondenta osloví a jakým obrazovým materiálem pokryje reportáž. I přesto se vždy najde někdo z vládní koalice, kdo s tím nesouhlasí. Celý problém vyvrcholil, když Andrej Danko naboural do semaforu a odmítl dechovou zkoušku. Následně mluvil v debatě s lídrem opozice Michaelem Šimečkou (PS) a ačkoli dával moderátor stejný čas oběma politikům, Danko si pak stěžoval na neobjektivitu.
Jak na vládní kroky novináři RTVS reagují?
Nejdříve jsme podepsali petici. Vyrábí se a nosí odznaky na projev podpory. Připravena je kampaň na podporu nezávislosti médií.
Zůstala byste v televizi i po změně vedení?
Zatím asi nedokážu přesně odpovědět. Nevím, co by to pro mě znamenalo. Pokud by ale ze současné televize vznikl dezinformační kanál, samozřejmě bych odešla.
Autorem textu je David Chuchma. Zdroj: Profimedia