V lednu jsme si připomněli kulaté výročí rozdělení Československa. I po třiceti letech od sebe se mezi sebou občané obou států téměř bez problému dorozumí. Jazyková bariéra většinou nastává až u mladších generací, které se již nemají příležitost s jazykem druhé země plošně setkávat. Mladí Češi často zápasí s některými slovenskými slovy. Naši sousedé jsou na tom podle jazykovědců lépe.
Slovenská lyžařka Petra Vlhová láká v těchto týdnech Čechy do Tater. V reklamě pro Slovakia Travel sice promlouvá slovensky, ale k pochopení půlminutového spotu není zapotřebí ani základní znalost jejího mateřského jazyka. Je totiž opatřen českými titulky, přestože olympijská vítězka neříká nic, čemu by běžný Čech nerozuměl. „Čeština a slovenština jsou si podobné. Slovenština je pro nás natolik srozumitelná, že jí bez překladu zvládnou i mladí bez jakékoliv předchozí zkušenosti,“ říká Mira Nábělková z kabinetu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Přesto po třech dekádách let od rozdělení Československa vznikla především mezi mladšími generacemi Čechů a Slováků lehká jazyková bariéra. Podle jazykovědců rozumějí mladí Slováci češtině více než je tomu v opačném případě. Slovenský lingvista Marián Sloboda za největší problém považuje fakt, že Češi nemají tolik příležitostí se se slovenštinou plošně setkávat. „Dříve se na středních i základních školách četly slovenské texty, slovenština zněla i v televizi,“ zdůrazňuje Sloboda s tím, že se část dvacátníků s jazykem poprvé setkává na internetu nebo při vysokoškolském studiu.
Je to jen slovíčkaření
Problém nespočívá v celkovém porozumění, ale jednotlivých slovech. Příkladem je zkušenost studenta Masarykovy univerzity v Brně Vojtěcha Pecky (23). Ten má spoustu spolužáků ze Slovenska. „V běžné konverzaci si rozumíme. Oba jazyky jsou si dost podobné,“ říká. Některá slovenská slova však nikdy neslyšel. „Když mi kamarád řekl, že jede na víkend k svokre, vůbec jsem nevěděl, o čem mluví. Myslel tím tchyni,“ popisuje student.
Podle Nábělkové je slovní propast mezi mladými Čechy a Slováky poměrně běžná. Chyba je ale většinou na české straně. „Mnoho slovenských studentů přechází po nástupu na školy v Česku z pasivní češtiny do aktivní. Naopak to ale nefunguje,“ vysvětluje. Čeští studenti se mluvit slovensky většinou nesnaží. „Slováci už si zvykli. Řada z nich ví, jaká jejich slova jsou problematická a nahrazují je,“ dodává Nábělková.
Dabing není potřeba
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hraje v porozumění slovenštině u Čechů velkou roli věk. Více než polovina respondentů v roce 2021 pro CVVM odpověděla, že jazyku našich sousedů rozumějí bez problémů. V nejmladší kategorii 18 až 29 let tomu tak ale bylo jen u 29 procent lidí. Podle Mariána Slobody za to může vymizení slovenského obsahu z veřejného prostoru v Česku. „Na rozdíl od Slováků v televizi nevysíláme téměř žádné jejich pořady. To, že se jazyk neobjevuje v mediích, hraje významnou roli. Vždyt´ i ve filmech a seriálech má většina slovenských herců dabing,“ sděluje.
S tímto úskalím se setkávají i naši východní sousedé. Na rozdíl od České republiky jsou jejich filmaři omezeni legislativou. Slovenský zákon o státním jazyce stanovuje, že dílo určené dětem do dvanácti let musí být dabované. Malí diváci tak nemají možnost podívat se na české pohádky v původním znění. V roce 2018 se čtveřice opozičních poslanců marně pokusila o zrušení zákona. „Čeština je na Slovensku všeobecně srozumitelným jazykem nejen pro dospělé, ale i pro ty nejmenší,“ uvedl tehdy pro server Novinky.cz současný předseda Občanské konzervativní strany Ondrej Dostál. Konstatoval také, že chtěli s kolegy pomocí návrhu zabránit podobným absurditám do budoucna.
Článek pro Generaci20 napsala redaktorka Barbora Dvořáková.